Jaký je pravý smysl nemocí

Stala se mi minulý týden úchvatná věc. Měl jsem možnost pohlédnout do očí obtížné nemoci a pochopil jsem její hlubší smysl. Stejně jako smysl všech nemocí, které se člověku mohou přihodit. Může to znít velkohubě, ale nebudu chodit kolem – nemocemi se velkou část svého života zabývám. Sebeléčení bez prášků je mou doménou, a i když nejsem bezchybný, některé věci prostě vím.

Teď vám chci předat to nejdůležitější, co jsem se sebeléčením naučil a poznal, a co pomůže i vám s každou vaší další bolestí nebo nemocí

Pokud se otevřete

Otevřít se je nejdpodstatnější bod k překonání jakékoli nemoci. A je to klíčový bod pro to, abyste mohli čerpat z tohoto článku. Dokud se věcem, které chodí do vašeho života, plně neotevřete (bezmyšlenkovitě, bez zábran, bez vzteku, bez odporu), do té doby vás budou trápit.

A stejné je to s nemocemi. Když už jste něco ve svém životě neřešili tak dlouho, až se z toho stala nemoc (a to neznamená jen to, že možná sedíte 10 hodin denně v židli, která vám devastuje záda, ale klidně i to, že prostě neustále přemýšlíte nad pracovními úkoly, nebo že v sobě nosíte emoce, které nechcete druhým lidem ukázat), znamená to, že nemoc přišla tu věc vyřešit za vás.

Nemoc vás v podstatě nutí dělat si v životě pořádek. A její smysl je jediný:

Smrt

Teď vás pravděpodobně zamrazilo a já se u toho usmívám od ucha k uchu. Smrt samozřejmě není nic zlého ani komplikovaného, a hlavně smrt nemusí znamenat jen ten finální exitus, kdy duše opustí tělo.

Smrt je běžnou součástí světa a života – například bych nemohl psát tenhle úžasný text, kdybych neměl prsty. A jak se miminku v bříšku vyvinou prsty? Nekrózou! Procesem, který je běžný při smrti a rozkladu.

Jak to? Protože příroda přišla na to, že nejlepší bude vytvořit tu malinkou ručičku jako jednu blánu, a tu pak nekrózou (částečným rozložením) rozdělit na 5 částí – na pět nádherných prstíků, které se po narození tak rády všeho chytají.

Takže smrt je úžasná a tvůrčí a není důvod se jí bát. Měl jsem i zážitky, které jsou blízké stavu smrti, a věřte, že neumíráte vy – ta úžasná bytost. Jde pouze o smrt myšlení a pár vzorců, které si naše tělo nese. Vy jako nádherné vědomí si svobodně budete žít dál.

Teď k těm nemocem

Stejné je to se smrtí, kterou přinášejí nemoci. Ony přišly, abychom transformovali své myšlení a způsob svého života. A to samozřejmě nese nutnost, aby některé věci v našem životě (a možná i v našem těle) umřely. Proto je smyslem nemoci smrt.

Jsou to věci, které nám dlouhodobě neprospívají a nevyhovují, a my se jich ale stále nechceme zbavit (nebo je prostě ignorujeme). Tak se objeví nemoc, aby nám řekla: „Hej, s tímhle bys vážně měl něco dělat.“

A co je nejkrásnější. Nejde o to, zhroutit se z toho, zbaštit tunu prášků a od těch nepříjemných stavů utéct ke koukání na telku. To je přesný opak toho, co vám nemoc říká.

Nemoc DOSLOVA říká: „Neutíkej, ale zastav se. Nemluv, ale ztiš se.“

Když už uznáte, že jste nemocní, je čas na jedinou věc (lékaře můžete vynechat): Sednout si s narovnanými zády (pokud to vážně ani náhodou nejde, tak si lehněte), zavřít oči, a jen BÝT ve svém těle. Vypněte myšlenky a představy, nakolik to jen jde. Prostě jen pozorujte tělo.

Nejdřív to bude nejspíš víc bolet (bolest, kterou pozorujeme, je silnější, než když od ní utíkáme a dáváme si brufeny). To je ale skvělé! Vaše tělo ví přesně, co potřebuje, a pokud ho oblafnete oblbováky, vrátí vám to zase příště (kolik rakovinám by se předešlo, kdyby se lidi prostě uměli vyležet a vyklidnit).

Každopádně když dokážete jen v klidu sedět pár minut – paráda. Pokud i několik desítek minut – úžasné!

Takhle jsem si já během pár minut zklidnit velmi silnou bolest dutin. Samozřejmě to neznamená, že bolest zmizí úplně, ale otevřete se procesu léčení – vaše tělo přestane posílat energii do neustálého myšlení a směrovat pozornost na 500 věcí kolem vás, ale soustředí se na sebe a své potřeby. Léčba se extrémně urychlí.

Když už bude sezení moc náročné (pravděpodobně vás to „unaví“ víc psychicky než fyzicky – to nemyšlení mozek těžko snáší), tak si lehněte. Ležte, jak je vám pohodlně, ale snažte se pořád nemyslet. A dělejte jen to, co v těle cítíte za potřebné.

Nenechte se přemluvit od partnera na tu slepičí polévku nebo pitný režim, pokud necítíte, že TEĎ MÁTE JÍST A PÍT.

OPAKUJI: Vaše tělo ví přesně, co má dělat. Důvěřujte mu. Ví víc, než všichni lékaři světa dohromady. Pod tohle se podepíšu, kamkoli mi povíte.

Takže jen ležte, nenechte se moc rušit. Ať vás nikdo ani nehýčká (indiáni nechávají nemocné bez povšimnutí, a dobře vědí, že to je nejlepší cesta, jak jim pomoct k uzdravení). Vaše léčení je VÁŠ proces, ne proces druhých. Jen když sami cítíte potřebu něco udělat, udělejte to.

(A samozřejmě pokud máte takový strach, že potřebujete k tomu doktorovi, tak k němu jděte. Jen při tom nepřestaňte pozorovat své tělo a přemýšlejte v souladu s ním. Nemusíte nutně brát hned antibiotika a neberte každé doktorovo slovo jako ortel – on neví ani setinu toho, co ví vaše tělo.)

Ale jinak:

Napijte se, najezte se, protáhněte se, spěte – dělejte prostě cokoli, co zrovna v tu chvíli cítíte, že potřebujete udělat. Buďte co nejvíc v tichu. A uvědomte si: Léčení může být velmi soustředěné (pak je rychlejší). Takže se soustřeďte na své tělo.

Pokud budete potřebovat dát ven nějaké emoce, jednoznačně to udělejte. Chcete plakat (protože jste zoufalí, jak je vám už 3 dny špatně, a ještě jste si přečetli „tenhle přiblblý článek“ a fakt to zkoušíte 🙂 )? Plakejte, co hrdlo a oči ráčí! Chcete řvát? Řvěte (radši ale na začátku léčení upozorněte spolubydlící, že zkoušíte novou léčebnou metodu).

Neprojevené emoce jsou jeden ze silných důvodů nemocí, a dát je ven je perfektní.

Buďte s tělem, buďte v klidu, neřešte nic krom svých momentálních potřeb, a i kdyby jste si nějaký oblbovák vzali, buďte se sebou a nemyslete. Rozhodně neřešte práci ani náročnější myšlenkové pochody. To vás jen uvrtá zpátky do „starého života“ před nemocí.

Proč to takhle dělat?

Používal jsem tenhle způsob i dřív, ale extrémně silně jsem si ho vyzkoušel od minulého úterý do pátku. V úterý ráno jsem se vzbudil se strašnou bolestí dýchacích dutin. Hodinu jsem na tom pracoval (nejdůležitější byl asi 5minutový posed bez myšlení) a bolest šla pryč. Jenže jsem měl nasmlouvané nějaké schůzky a přednášku, takže jsem samozřejmě udělal ten nesmysl, že jsem všude jel.

Prakticky od středy odpoledne do noci ze čtvrtka na pátek jsem zažil velký „mazec“ a tehdy jsem na sobě dost intenzivně pracoval. Byl tam silný pláč, bylo tam ticho. Několik čajů, ne moc intenzivní pitný režim, hodně smrkání a neustálá snaha buď ležet v tichu nebo sedět bez myšlení nebo spát.

V pátek ráno mi bylo dobře a už jsem v pohodě zvládl i domácí úklid a rodinnou oslavu. Takže zánět dutin bez prášků za tři dny.

Proto používejte postup z tohoto článku 🙂

A jestli chcete znát další detaily,

umět se léčit opravdu hloubkově a ještě víc porozumět svému tělu, pocitům a celkově svým potřebám, pojďte se mnou do kurzu Sebeléčení. Právě teď je otevřený a naučíte se v něm v praxi mé nejlepší techniky, jak zklidnit a zahojit tělo i mysl, jak harmonizovat celý svůj život a jak i v náročných situacích rychle dosáhnout zlepšení. Tak se podívejte na podrobnosti TADY>>

Alexej Byček
Pomáhám lidem najít rovnováhu. Mezi vnějšími výsledky a vnitřním klidem. Mezi časem pro druhé a časem pro sebe. Předávám ale jen takové postupy, se kterými pocítíte změnu okamžitě. Změna se totiž děje buď teď, anebo nikdy. Alex je kouč a motivační řečník. Je autorem řady seminářů a online programů, nejúspěšněji kurzu Zamiluj se do života. Více o Alexovi si přečtěte tady >>
Komentáře