„Já moc silné sebevědomí nemám… osud mi házel vždycky spíše klacky pod nohy a s každým dalším upadnutím to je jen horší… Vím, že mi vaše meditace asi nevrátí ztracené zdraví, už v 17 jsem si vyslechla diagnózu nemoci, ale snad mi pomůže aspoň zlepšit život, který mi momentálně připadá na houby…“
Tak takhle zněl email od ženy, která mi napsala před rokem a půl. Odepsal jsem a začala intenzivní korespondence, ale ani jednoho z nás nenapadlo, co přijde po 1 roce a 1 měsíci:
„Mám další skvělou zprávu…. byla jsem na kontrole u pana docenta, šla jsem tam s pár pochybnostma, jak se bude tvářit na to, že už doopravdy nechci žádnou další lééčbu… ale snažila jsem se tyhle rejpaly v hlavě soustavně tlumit neochvějnou vírou, jak se říká v Tajemství…. 🙂 a zabralo to…. nemusela jsem vlastně ani najet na přesvědčování, sotva jsem si sedla v ordinaci, pravil pan docent, že mám skvělé výsledky jak z krevního rozboru i z jiných vyšetření a protože se cítím dobře, tak souhlasí s ukončením léčby!„
Je to síla, vidět tyhle dva maily vedle sebe. Sdílet příběh s někým, kdo po 20 letech šera řekne „dost“, a za rok přeroste „nevyléčitelnou diagnózu“ a
Pro mě je to příběh srovnatelný s těmi hollywoodskými, jen s tím, že je český, a Alča je rozená skromnost. A přesto má ohromnou vnitřní sílu, a to mě jen utvrzuje v tom, co jsem zjistil u všech velkých osobností, se kterými jsem se setkal – že působí jako ti nejmilejší a nejpokornější lidé na světě.
Právě proto jsem s ní chtěl natočit rozhovor, což se nám na konci prosince podařilo – podívejte se na něj tady:
Proto nikdy neříkejte, že váš problém je neřešitelný. A pokud se rádi inspirujete do většího štěstí a pohody v životě, s radostí vás zvu také do kurzu Zamiluj se do života, který právě otevírám (mimochodem na své cestě jím prošla i Alča 🙂 ).
Je to silná možnost, jak získat podporu a účinné postupy, jak rozradostnit každodenní život. Navíc k němu teď dostanete jako dárek materiály k sebeléčení (několik postupů, videí a meditaci).